Skip to content

Jak působí větrání?

Ve vzduchu v uzavřených místnostech se průběžně koncentrují i jiné v něm obsažené látky, jako jsou prachové částice, aerosoly, sloučeniny síry a dusíku, těkavé organické látky (VOC), ozon, neon, helium a oxid uhelnatý. Kvůli těmto škodlivým látkám často nemá vzduch v uzavřených místnostech pro člověka optimální složení. Ve vnitřních prostorách by měla být celková koncentrace VOC nižší než 0,3 mg/m³.

Pokud není pravidelným větráním zajištěna trvalá výměna vzduchu, dochází k výraznému poklesu jeho kvality. Tento proces je tím rychlejší, čím menší je prostor a čím více osob v daném prostoru pobývá. Hlavním problémem je nárůst koncentrace oxidu uhličitého, přičemž nadměrné množství CO2 způsobuje zdravotní problémy, jako je ospalost, bolest hlavy a zhoršené soustředění. Studie provedená na základě Pettenkoferových poznatků dokazuje, že se lidé v místnostech s koncentrací CO2 nižší než 0,1 % (1 000 ppm) cítí dobře, avšak s koncentrací vyšší než 0,2 % (2 000 ppm) značně nepříjemně.

Pokud je v místnosti velký obsah CO2, pak se mimořádně rychle množí různé choroboplodné zárodky. K tomuto američtí vědci Rudnick a Milton zjistili, že se riziko nakažení chřipkou ve třídě při koncentraci CO2 1 000 ppm pohybuje kolem 16,6 %, pokud jeho obsah stoupne na 2 000 ppm, dochází k navýšení zatížení choroboplodnými zárodky na 36 % a při 3 000 ppm COse rozložení choroboplodných zárodků pohybuje již kolem 50 %.

Kromě toho s postupujícím časem narůstá obsah vlhkosti ve vzduchu, což může být spojeno s negativními následky v podobě tvorby plísní. Například ve čtyřčlenné domácnosti vznikne denně 6 000–12 000 g vodní páry, tzn. až 12 litrů vodní páry za den.

Je tak velmi důležité, aby docházelo k pravidelné výměně vzduchu v místnosti a aby se dovnitř dostával čerstvý vzduch, přičemž se tak snižuje koncentrace vlhkosti a škodlivých látek ve vzduchu. V zásadě existují dvě různé možnosti, jak tuto výměnu vzduchu zajistit. Větrání okny (otevření oken) a nucené větrání.

Odvod vlhkosti na základě výměny vzduchu při větrání okny činí v průměru cca 900–1 500 g vodní páry na jeden větrací cyklus. Při třech větrácích cyklech za den je to 2 700–4 500 g vodní páry za den. Protože je za den vytvořeno cca 6 000–12 000 g vodní páry, nestačí troje nárazové větrání k tomu, aby bylo dosaženo úplného vyrovnání vlhkosti.

Nucené větrání může ze vzduchu v místnosti v nepřetržitém režimu odvádět cca 300–500 g vodní páry za hodinu. To je 7 200–12 000 g vodní páry za den. V normálním provozu je tak možné bez problému dosáhnout odvodu veškeré vlhkosti. Automatické větrání pomocí větracích systémů může zajistit optimální výměnu vzduchu. Nucené větrání udržuje v přijatelných mezích i podíl škodlivých látek (VOC) a CO2.

Rychlý kontakt
close slider

    Srdečně vás vítáme u inVENTeru


    Po-Pá: 07:30 – 15:30